|
BRENTANO, FRANZ (1838-1917), byl bystrý kritik a odpůrce tak řečeného novokantismu (v. t.), z nouze vyrobeného a přeučeného subjektivistického směru, který v jeho době měl mnoho stoupenců; zajímavost Brentanovajakožto bojovníka proti novokantismu záleží v tom, že byl – třebaže měl zájem o moderní pozitivismus – scholastikem, aristotelikem; učení aristotelsko-scholastické ovšem nepřijímal v celém jeho rozsahu, nýbrž vybral si z něho dvě poučky, o nichž právem soudil, že by se v moderní filosofii mohly živě uplatnit: je to staré učení o intenci a o evidenci. Intence, intentio není nic jiného než pozornost: mám-li nějaký předmět poznat, nestačí, abych jej nechal působit na své smysly – musím mu věnovat náležitou pozornost, má duše se musí k němu aktivně obrátit, musím se k němu mimo své vědomí zaměřit. Duševní jevy neexistují samy o sobě, nýbrž vždy se k něčemu vztahují: Litujeme někoho, soudíme někoho, pozorujeme něco. Myšlení není tedy pouhé autonomní uvědomování si vztahů, není spojováním nebo rozlučováním znaků, nýbrž popíráním nebo tvrzením existence nějakého předmětu. Základem všech soudů tudíž jest soud existenciální, např.: Je bída. Sněží; ba co víc, všechny soudy se dají převést na soudy existenciální, neboť soudem např. sníh je bílý míníme existenci sněhu, který je bílý; každý soud je akt víry nebo nevíry. Měřítkem, kritériem pravdy pak bude jasnost a zřejmost neboli evidence, s jakou předmět přichází vstříc našemu poznání (Psychologie z hlediska empirického, Ps. vom empirischen Standpunkt). Na evidenci vybudoval Brentano také svou etiku: základní mravní soudy jsou evidentní, mravnost není relativní (O původu mravního poznání, V. Ursprung sittlicher Erkenntnis). Brentano měl mnoho žáků, mezi nimiž vynikl především Alexius Meinong (1853-1920), který na přelomu století způsobil jistý rozruch svou výstřední naukou o předmětu (Gegenstandstheorie), v níž konstatuje, že předmětem našeho poznání může být také to, co je neskutečné nebo nemožné. Učení toto je blízké fenomenologii jiného žáka Brentanova, Edmunda Husserla, o níž najdete informaci v příslušném hesle. [BACK] |